Princip terapie

TECHNICKÉ ZÁKLADY

Novou, v medicíně stále častěji využívanou metodu, představuje nukleární rezonanční terapie, známá pod označením MBST (molekulární biofyzikální stimulace). Proti iontové indukční terapii (terapie pulzním magnetickým polem) je nukleárně rezonanční technologií prováděn přenos energie v organismechna úrovni protonů atomů vodíku. Základní podmínky pro magnetickou rezonanci jsou statické a dynamické magnetické pole a radiofrekvenční pole.

Forma terapie má stejný technologický základ jako snímkující diagnostický proces magneticko-rezonanční tomografie (MRT).

Pro zpracování signálu k diagnostickým účelům je ovšem v MRT přístroji potřeba velké množství energie, neboť MRT produkuje obzvlášť silné magnetické pole. Takto silné magnetické pole je rozhodující pro rozlišení vytvořených MRT snímků. Supravodivé magnetické cívky pracují dnes zpravidla s magnetickou hustotou toku 1,5-3 Tesla. Jeden tesla odpovídá přibližně 20.000 násobku síly magnetického pole Země. Přístroje MBSToproti MRT využívají hustoty magnetického toku 0,00004 Tesla.

MBST oproti tomu nevyužívá specifické parametry tkáně (Larmorova frkvence, hustota protonů, doba relaxace) k obrázkování, ale k umožnění cíleného přenosu energie do specifických buněk léčení tkáně.

MBST terapeutický přístroj vytváří v první řadě podmínky magnetické rezonance. Tím může být energie v rezonanci téměř bez ztráty přenesena do těla. V následné rezonanční modulaci je specifická tkáň řízena tak, aby biofyzikálně na molekulární úrovni stimulovala poškozené a porušené buňky.

Fyzikální efekt magnetické rezonance umožňuje stimulaci rotace protonů v živé tkáni, kterou dále využívá k přenosu energie (meziuložení energie prostřednictvím protonů v jádrech atomů vodíku), takže poskytují měřitelný signál ve formě echa (relaxace). Přenášená energie prostřednictvím protomů v atomech vodíku do tkáně rezonančním systémem (B0 a RF pole) je díky rezonančnímu efektu buněk přesně cíleně řízena do poškozených buněk tkáně, což dále vede k jejich regeneraci.

Pouze za rezonančních podmínek může vysílaná energie stimulovat protony atomů vodíku v cílové tkáni tak, že je největší část energie při relaxaci odevzdána do buněk.

Pomocí výše posaného postupu je možné přenášet impulzy energie do specifických tkání v tělě. Díky poznatkům o různých parametrech tkání jako např.: kostní, chrupavčitá, svalová tkáň, mohou být tyto tkáně cíleně zaměřeny.